Gastronomický slovník Crème brûlée (krém brylé) - volně by se dal název přeložit jako přepálený krém. Jedná se o výbornou sladkou tečku, sestávající z vaječných žloutků, smetany a cukru. Najdeme jej ve španělské, portugalské a francouzské kuchyni. Bývá ochucen ještě vanilkou, skořicí, pomerančovou kůrou či mandlovým mlékem. Zvláštností je právě karamelová krusta, kterou chef vytváří plamenem přímo na moučníku, odtud ono jméno. A ve Francii ještě zůstaneme. Crêpe (krép) – velice tenká palačinka. Francouzi je milují a požírají je na slano i sladko. Původ této dobroty má kořeny v Bretani a je pečená na sucho, bez oleje. Tajný tip ProČasu: zkuste si ji jen s troškou medu, citrónem a slzou másla. Mňam! za Promat-team L. Zajíc Novinky Za Promat-team J. Ohanka Restaurace na horách Plno Čechů, Moravanů a Slezanů jezdí lyžovat do Severní Itálie, chcete-li Jižního Tyrolska. Na svazích je samoobslužných „obrázkových“ restaurací hafo. Ale, co s gurmetským jazýčkem? P r o Č a s se obětoval a prozkoumal bílé svahy okolí Sella Rondy. Jednu Malga Sella (www.sellaalm.it) našel kousek pod Passo Sella, druhou v Passo Pordoi, Ristorante Maria. Poměr cena/výkon úžasný, scenérie fascinující, obsluha rychlá a ceny mírné. Zkuste. Dobrou chuť! Za Promat-team L. Zajíc Promat s.r.o. tel.: +420 233 334 806 GSM: 605 PROMAT V. P. Čkalova 22/784 fax: +420 233 333 576 606 PROMAT promat@promatpraha.cz 160 00 Praha 6 - Bubeneč skype: promat.praha 776 PROMAT www.promatpraha.cz Z promatí kuchyně: Jarní očista Na jaro se každý rok všichni těšíme, ale někdy nás zaskočí, že místo toho, abychom sršeli energií a radostí, cítíme se jako pod poklicí. Není divu, po zimě, kdy jsme si hromadili tukové zásoby, méně se hýbali a na sluníčku trávili méně času, si tělo říká o své. Jaro je proto nejvhodnějším časem pro očistu našeho organismu a na toto období se doporučuje zařadit očistné kůry a půsty. Jestli se na tyto radikální metody necítíte, stačí jen využít toho, co nabízí jarní příroda. Obyčejné luční bylinky jsou napěchované prospěšnými látkami a stačí si jimi posypat chléb, namazaný máslem. Použijte mladé květy a lístky sedmikrásky, mladé listy a květy pampelišky, lístky ptačince a přidávejte je pravidelně do salátů, které jste zvyklí dělat. Za největší zázrak jarní přírody je považována kopřiva. Je to výborný čistič krve a o jejím složení a účincích jste už zajisté slyšeli mnohé. Z mladých listů si můžete připravit nejen čaj (vhodný pro očistu krve, ale i doplnění železa a fosforu, ale i nálev za studena. Tři hrsti mladých listů kopřiv zalijte litrem studené vody, nechte přes noc louhovat a nálev můžete popíjet celý den. Na kopřivu nezapomeňte ani při přípravě velikonoční nádivky. Přeji krásné Velikonoce a radost z probouzející se přírody. za Promat-team M. Skotnicka Pojmy ve stavebním zákoně Vážení zákazníci, prostudovali jsme za vás metodickou pomůcku Ministerstva pro místní rozvoj ČR vydanou v červenci 2014. Konkrétně „Požární pojmy ve stavebním zákoně“. Více informací naleznete na: http://web.promatpraha.cz/download.php?file=6401.pdf&name=Pozarni-pojmy-ve- -stavebnim-zakone+-+komplet.pdf nebo na: http://web.promatpraha.cz/download.php?file=6402.pdf&name=Pozarni-pojmy-ve- -stavebnim-zakone+-+prezentace.pdf za Promat-team P. Vild http://promatpraha.cz/pozarni-bezpecnost-staveb/ technicke-informace/technicke-info-2015 Revizní dvířka Promat® (ochrana rozvaděčů elektrické energie) Dřevěné konstrukce Jak se kde říkalo švestce? Slovo švestka má zajímavou historii. Pochází patrně z latinského slova sebestica „arabská“, to vzniklo z arabského slova sebesten označujícího plody švestky a to zase přišlo z perštiny (německé jméno Zwetschke je z češtiny). Podoba švestka, shodná se spisovným jazykem, však byla zachycena jen vzácně, na většině území Čech se užívá zjednodušená varianta šveska. Původní, starý název pro švestku na našem území je slíva, slovo zachované už jen v západní polovině Slezska (od něho je slivovice), ve východní polovině byla zapsána zdrobnělina slivka. Na většině Moravy jsou také názvy novější. Větší, západní část zaujímá slovo kadlátko), původně karlátka, vyskytující se už jen ojediněle západně od Brna. Je to jméno podle Karla IV., který podporoval sázení ovocných stromů, zvláště slív. A východní Morava má trnku, slovo vzniklé přenesením názvu příbuzné peckovice s trny. Zdroj Lidové noviny, 5.3.2015. za Promat-team J. Ohanka OOOO aneb Obecně oblíbený opravník omylů Je tu zase naše oblíbená, i když někdy opomíjená, rubrika. Tentokráte ne o PO, ale o víně. Svět vína je plný tajemných názvů, ale i chimér či mýtů. Tyto jsou mnohdy nezdravé či kvalitě konzumovaného moku takřka ubližující. Mýtus č. 1 POKOJOVÁ TEPLOTA Byli jste určitě někdy na hradě nebo zámku. Teplota nedosahuje nikdy teplot v našich obývacích pokojích. Dnešní standard je 20 ºC plus, spíše 22 ºC. Dříve to bývalo 14 - 18 ºC a konzument v hradní věži zezadu omrzal a zepředu se připaloval sálavým teplem krbu. Červené tedy nejlépe vychutnáte nachlazené na 14 - 18 ºC, bílé 9 - 14ºC – podle ročníku, obsahu alkoholu, vyzrálosti nebo školení v dřevěném sudu. Na zdraví! za Promat-team L. Zajíc ProČas březen 2015 redakce@promatpraha.cz 37
RkJQdWJsaXNoZXIy MTUxNjE1