Arabiku nebo Robustu? Káva – oblíbený tradiční nápoj, bez kterého si řada z nás nedokáže představit svůj den. V kávě hledáme energii, relax, chvíli na zastavení, chvíli pohody. Nedávno jsme na našich stránkách rozebrali, jak je to s naší kávou picolo :-) a dnes se zaměříme na druhy káv. Za pravlast kávy je považována Etiopie – provincie Kaffa – odtud pochází její jméno a jak naznačují historické prameny, šíření kávy do světa nastalo někdy mezi 13 a 14 stoletím. Káva se do 18. století pěstovala zejména na Arabském poloostrově, kde byla opatrována a bylo všemožně bráněno jejímu vývozu pro další pěstování. Zásluhy na jejím rozšíření do celého světa měly koloniální země, zejména Holanďané, kterým se jako prvním podařilo získat semínka kávovíku. Následně se zelená zrna kávovníku rozvezla do kolonií, kde se káva začala postupně pěstovat ve velkém. Druhů kávy je cca 60, ale jen Arabika (Cofea arabica), Robusta (Cofea canephora) a kávovník liberijský (Cofea liberica) se pěstují ve velkém průmyslově, přičemž Arabika a Robusta jsou dva komerčně nejznámější a nejprodávanější druhy. Jaký je mezi nimi rozdíl? Rozdílů je poměrně hodně. Tím prvním je způsob a místo pěstování. Kávovník je subtropická a tropická rostlina, keřovitá až stromovitá. Arabika se pěstuje v nadmořských výškách 900 – 2000 metrů, často na svazích hor, nemá ráda vlhké a teplé podnebí, je náchylnější na nemoci. Robusta naopak roste v nižších polohách 0 – 900 metrů, snáší teplé vlhké počasí, je odolnější a umožňuje velkopěstování na rozsáhlých plantážích. Nejkvalitnější Arabika se sbírá výhradně ručně, vzhledem k tomu, že zrna nedozrávají rovnoměrně. Robusta naopak často strojně, protože zralá zrna neopadávají tak rychle po dozrání jako u Arabiky. Podíl celosvětové produkce představuje 75 % Arabika a 25 % Robusta. Nějvětším producentem Arabiky je Brazílie a Kolumbie. U Robusty to jsou vedle Brazílie také africké země, ovšem největším exportérem je překvapivě Vietnam. Víte, že káva je druhou nevětší komoditou na světě – hned za ropou? Zaměstnává více než 25 miliónu lidí! Kvalita – obecně se považuje Arabika za kvalitnější než Robusta vzhledem ke způsobu pěstování, zpracování a velikosti zrn. Tomu odpovídá i cena. Arabika bývá průměrně o 20 – 40 % dražší. Ovšem pozor, nápis 100% Arabika na balení kávy nezaručuje její kvalitu a jen jedna pětina celosvětové produkce Arabiky splňuje kritéria nejvyšší kvality. Také mezi Robustou se dají najít vynikající kávy a v jižní Itálii existují pražírny, které praží a prodávají kvalitní 100% Robustu a v tamějších kavárnách je obvyklé, že místní espresso bude ze 100 % Robusta. Robustu také najdete v rozpustných kávách. Chuť a vůně – Arabika má výraznější a bohatší spektrum vůní, její chuť je kyselejší, což nemusí každému vyhovovat. Znalci jsou schopni poznat oblast, kde se káva pěstovala – např. brazilská Arabika je nasládlá a má čokoládovou příchuť, naopak africká Arabika je ovocnější. Robusta voní příjemně, ale vůně nemá takové bohaté spektrum variací. Není ale kyselá, je víc hořká. Na výsledné chuti obou káv se výrazně podepisuje i intenzita pražení. Čím víc je káva upražená, tím více jsou potlačené chuťové vjemy. Stupeň pražení se dá najít na balení kávy. Obsah kofeinu - Robusta obsahuje dvakrát více kofeinu než Arabika. Po Robustě by měl tedy sáhnout ten, kdo potřebuje silnější vzpruhu nebo po ránu rychleji nastartovat. Jaký druh kávy zvolit? Tady jsou rozhodující vaše osobní vlastní chutě. Škoda, že ve většině restaurací a kaváren jste odkázáni na nabídku káv, která zahrnuje jednu značku a výběr je omezen jen na způsob přípravy kávy. Najdou se však i kavárny, kde se Vás obsluha zeptá, zda si přejete ristretto nebo espresso ze 100% Arabiky nebo ze směsi Arabaika – Robusta, v lepším případě dokonce v jakém poměru. Pokud chce někdo experimentovat doma, může. Dnešní nabídka je široká a běžně najdete obchody a e-shopy, které nabízí 50 značek káv, kde najdete 100% Arabiku, směsi Arabika –Robusta v různém poměru a také 100% Robustu. Doporučuji osobně vyzkoušet všechny kombinace a věřím, že naleznete pro svoje chuťové buňky optimální složení kávy. Příště se zaměříme na způsob přípravy a konzumace kávy. Hodně příjemných zážitků a pohody s šálkem kávy v ruce Vám přeje Promat-team. Zdroj: www.svetkavy.cz za Promat-team L. Fleischer Promat na mistrovství světa ve Skotsku V první polovině července se konalo ve Skotském Largs „FD World Championships 2014“ a posádka Promatu byla u toho. Ale popořadě… Přípravy na Mistrovství světa probíhaly dlouho dopředu a zahrnovaly mimo jiné i účast na velkých zahraničních regatách v Kielu, na Ammersee a intenzivní trénink na italském Lago di Garda. Celá příprava pak vyvrcholila tradičním závodem na začátku července na Lipně, kde posádka podporovaná Promatem obsadila první místo. Ve čtvrtek 10. 7. byla loď i posádka připravená vyrazit na dlouhou cestu po Evropě přes kanál La Manche a celou Anglii až do skotského Glasgow, cca 2000 km a z toho polovina v protisměru. Účel cesty – účast na mistrovství světa lodní třídy Flying Dutchman, cíl – zvítězit nebo se o vítězství řádně poprat. Po příjezdu a povinných procedurách zahrnujících měření a vážení lodě, kontrolu plachet a výstroje a vyplňování formulářů, jsme byli konečně oficiálně zapsáni na startovní listinu se startovním číslem 42. Z ostatních závodníků dorazila celá evropská špička a celkový počet 42 posádek z 11 zemí svědčí o kvalitě závodu. Skotsko nás přivítalo velmi proměnlivým počasím - chvilku prší, chvilku svítí slunce, ale většinu času fouká jako o život. První předzávodní den jsme věnovali seznámení s jachtařským revírem a Světe div se, ono je to slané - závody se jely v ústí řeky Clyde, legendárním to místě, odkud pochází spousta slavných lodí. Už jenom v rámci cvičného seznámení s vodou naše loď dosahovala hravě rychlosti 16 Kn a k tomu mírné zděšení posádky z mořských vln předurčovalo věci příští. Za první tréninkové jízdy jsme stihli leccos na lodi poničit a otěže od spinakeru rovnou přetrhnout. Naštěstí jsme vše ještě před startem závodů opravili a s nadšením vyrazili do prvních rozjížděk. Na MS se jezdí dvě rozjížďky denně, ale stojí to za to. Každá měří něco kolem třiceti mil, a když k tomu přidáte deset mil na start a pak zase na břeh, vychází vám denní nájezd 80 Nm, převážně v rychlosti hodně přes 10 Kn. První závodní den: Fouká kolem 30 Kn a v průběhu dne se rozprší tak, že není vidět dále než na 20m. Starty obou rozjížděk probíhají v pořádku a závodníci si užívají až nehorázně divokých 1 – 1,5 m vysokých vln (zejména cestou po větru, kdy se jízda podobala spíš letu neřízené střely). V první rozjížďce zajíždíme 10. místo, což je slušný základ pro začátek. V druhé rozjížďce nás potká smůla a já se při cestě do cíle utrhnu z hrazdy, na které visím, a to hned dvakrát po sobě, což bohužel znamená propad ze šestého místa na konečné třinácté. Cestou „domů“ se nám zdá o všech čertech, jsme unavení, mokří a prochladlí, nicméně lační po dalším boji. Druhý závodní den: Dnes fouká střídmě, ale vítr má zesílit, a tak volíme plachty do silného větru. K tomu slunce, to slibuje krásný jachtařský den. Start první rozjížďky se moc nepovede, z důvodů zcela prozaických ho nestíháme, a startujeme s minutovým hendicapem oproti ostatním dravcům. Děláme, co můžeme, a z beznadějné poslední pozice jsme nakonec rádi za opětovné 13. místo. Nevadí, další start je již, jak má být, a už se nám vede lépe. Bojujeme se sílícím větrem a nakonec končíme na krásném 9. místě. Budeme muset udělat nějaké změny v trimu lodi, jinak se výš nedostaneme, některým to jede ještě líp. Třetí závodní den: Od rána fouká jako blázen. Sice svítí sluníčko, ale voda před jacht klubem je úplně bílá, jak se tvoří na vlnách čepice. Rozhodčí postupně dávají odklad o hodinu a kolem poledne se jde na vodu. Cestou na start letíme po vlnách jen na hlavní plachtu jako o život. Startovní procedura, buch, a je tu první rozjížďka. Po startu se probojováváme proti vlnám na třetí oko genoi do silného větru a máme pocit, že nás každá druhá vlna zastaví, zato na boční vítr to je parádní let a loď surfuje po vlnách jako utržené sáňky. Kdyby mohl být na lodi rychloměr, ukazoval by něco kolem 20 Kn. V druhé rozjížďce vítr ještě zesiluje a přichází vydatný déšť. Loď uhání po uhlazených vlnách proti větru a občas, když vyskočí z vlny, ji ze svého závěsu na hrazdě vidím celou ve vzduchu až po kormidlo. V posledním kole jako by někdo vypnul vítr a dojezd do cíle je téměř v bezvětří. Dnešní výsledky 8. a 9. místo jsou slibné a usínáme unaveni, ale šťastní. Den volný: Dnes nemusíme na vodu. Svítí sluníčko a tak kromě sušení věcí a drobných oprav vyrážíme také do přilehlého Largs na průzkum. Nevěřili by jste, jak je tu krásně, když celý den neprší. Čtvrtý závodní den: Ráno jdu v půl šesté přikotvit loď, zase fouká jako blázen a bojíme se, že nám vítr loď převrhne. Rozhodčí postupně udělují odklad o hodinu, pak o dvě, a odpoledne rozjížďky definitivně ruší pro nepřízeň počasí. Kolem poledního fouká 35 - 40 Kn a vítr má zesílit až na 47 – 49 Kn, moře 8 - 9 Beauforta co dodat, Zůstáváme na břehu a s námi chodí po zemi už i rackové a buřňáci. Pátý závodní den – velké finále: Od rána fouká svěží větřík od břehu a svítí slunce. Dnes se bude na vodě rozhodovat a v nás je spoustu nervozity a očekávání. Jsme celkově na 11. místě a ledacos můžeme opravit a vylepšit. Start první rozjížďky je rozpačitý, nervozita je znát. Bojujeme o každou pozici, ale bohužel v cíli nás dvě lodě dokáží přeskočit, a my končíme na desátém místě. Další rozjížďka se už nejede, i když se do posledního okamžiku čeká na vodě. Celkové 9. místo posádky Promatu je krásné a velmi si ho ceníme, i když jsme v skrytu duše doufali v ještě lepší výsledek. Na krásné a velmi náročné mezinárodní regatě se posádka CZE 21 podporovaná firmou Promat neztratila a jde do další části sezóny s velkými ambicemi. Příští závody se konají na italské Gardě a hned následuje mezinárodní mistrovství Rakouska na alpském Achensee. O tom ale zase příště. Držte nám palce, jedeme, jako by nám za patami hořelo. za Promat-team posádka lodi Promat CZE - 21
RkJQdWJsaXNoZXIy MTUxNjE1