Lucaffé – mladá a dravá značka ve světě kávy V minulých článcích byly zmiňovány známé italské pražírny. Některé z nich mají více jak stoletou tradici. Zdálo by se, že trh s kávou je dlouhodobě stabilizován a rozdělen mezi velké hráče a není místo pro nové značky. Důkazem opaku může být pražírna Lucaffé. Tuto italskou pražírnu založil nedávno v roce 1996 mladý obchodník pan Luca Venturelli. Pražírna se nachází na severu Itálie na břehu Gardského jezera v Padenghe sul Garda. Společnost je ve světě kávy velmi krátce a už si vydobyla respekt a své pevné místo. Kromě kávy se firma zabývá výrobou a prodejem extra panenského olivového oleje z oliv v okolí městečka Benaco. Pro kávu Lucaffé je obecně charakteristický malý obsah kyselinek, potlačení hořkosti a snaha nechat vyniknout čokoládové chuti a aroma. Pražírna má v nabídce několik směsí zrnkových káv složených ze 100% Arabiky nebo směsí Arabiky a Robusty. Lucaffé Mr. Exclusive – 100% Arabika, vyvážená chuť, aroma připomínající čerstvě upečený chléb s ořechy, chuť karamelu a květin bez kyselinek, příjemná. Lucaffé Classic – 100% Arabika, sladká chuť s příchutí pražených oříšků, delikátní a grandiózní a plné tělo. Výborná pro milovníky espressa Lucaffé Esppresso Bar – směs 60% Arabiky a 40% Robusty, silná káva bez kyselinek, chuť spražené čokolády Osobní doporučení - Lucaffé Mamma Lucia – směs 40% Arabiky a 60% Robusty, nejsilnější káva, bez výrazné hořkosti a kyselinek, s chutí hořké čokolády. Pokud potřebujete v dopoledních hodinách nakopnout, je tahle směs ideální volbou. Jestli máte dlouhodobě svoji oblíbenou značku kávy a chcete vyzkoušet jinou, doporučuji mladou, moderní Lucaffé. Ideální kandidát na změnu, protože život je změna, Nebo změna je život? Zdroj www.lucaffe.cz za Promat-team L. Fleischer CZE 11 na Dutch Open 2015 Na konci prvního týdne září, od 5. do 7., se konalo na Nechranické přehradě Mistrovství České Republiky lodní třídy Létající Holanďan. Závod byl pro hojnou přízeň zahraničních posádek ze sousedního Německa a Polska umístěn do této lokality jako přirozené finále letošní jachtařské sezóny této lodní třídy. Již podle předzávodních ohlasů vše naznačovalo, že letošní boj o titul mistra republiky bude napínavý do poslední rozjížďky; ale popořadě. Prognóza větru i letos slibovala plnohodnotný jachting v středním a silném větru, tedy skutečnou prověrku posádek i lodí v třídenním klání. Celkově se na startu v sobotu 5. 9. sešlo dvacet lodí, z toho třináct posádek z Čech. Po krátkém slavnostním zahájení byly naplánovány tři rozjížďky s možnou čtvrtou. Vítr se zdál ideální 10 m/s v nárazech 13 m/s s tendencí mírně zesílit – slunečno. První rozjížďky, jako zahřívací, prověřily vybavení a některé lodě byly nuceny pro závady vzdát. Odjely se ve svižném tempu za 55 minut na prvotřídně připravené trati, v duchu Nechranické tradice. Co více si mohli Dutchmenáři přát. Dlouhá stoupačka 1,4 km, s dlouhým a ostrým raumem, startovní čára správně umístěná i přiměřeně dlouhá a dojezd do cíle na pravé straně startovní lodi. I přes silný vítr se hned první den odjely čtyři rozjížďky ve velmi svižném tempu. Po prvním závodním dnu a po první škrtačce bylo pořadí na prvních místech posádka CZE 17, následována GER 100 a CZE 9 s jednobodovým náskokem na CZE 11, favorit závodu CZE 21 pro neúčast ve dvou rozjížďkách sice ve výsledcích ztrácel, ale to se mělo změnit po druhé škrtačce. Na večer bylo připraveno malé překvapení v podobě krátkého videa ze závodního dne k prvotřídnímu pohoštění a tak nezbývalo než rozebírat vše v teple jachetního klubu za patřičné péče Zbyňdy Zankera (Bobíka). Nedělní rozjížďky se díky silnému větru 13 - 15 m/s jely pouze dvě a většina startovního pole přivítala brzký návrat na břeh. Trať byla i tentokrát dokonale postavena a i přes občasné změny větru nedocházelo ke zvýhodnění jednoho či druhého křídla nad rámec regulérnosti. Nedělní klání skončilo po dvou odjetých rozjížďkách v již časných odpoledních hodinách a většina závodníků využila čas na břehu k opravám nebo regeneraci. První místo stále držela loď CZE 17, před druhou GER 100. Na třetímmístě došlo ke změně, kdy CZE 11 vystřídala CZE 9. Na následujících místech pak posádky často končily se shodným bodovým hodnocením nebo s minimálním rozdílem. Zkrátka parádně rozjetý závod před finálovým dnem. Večer byl opět přichystán program s večeří pro všechny účastníky a další sestřih ze závodního dne, nicméně fenomenální hudební produkce Jelínek – Štorch – Hajn - Hubner se postarala o žhavou náladu po celý večer. Pondělní klání začínalo již v 10:00 za větru kolem 5 m/s opět NNE a občasného slunce v bojovném duchu. První dvě posádky CZE17 a CZE 21 se vydaly svou cestou a hlídaly se navzájem jedna bránící druhá útočící, zatímco ostatní lodě si našly své vzájemné soupeře na vodě a na ostatních místech probíhaly urputné souboje o každé místo. Před závěrečnou třetí rozjížďkou toho dne byla situace na čele startovního pole naprosto neodhadnutelná a druhá škrtnutá rozjížďka měnila i ty nejpečlivější odhady aktuálního pořadí. Každý musel něco zajet a někoho konkrétního udolat a tak konečný dojezd do cíle provázelo mnoho chyb či malých tragédií, ať už z nervozity nebo z přemíry snahy. Bohužel do poslední deváté rozjížďky už počasí přestalo závodění přát a rozhodčí správně rozhodl, že odstartovat rozjížďku do neregulérního větru, přeskakujícího skoro o 90°, by uškodilo duchu fair play. Celkové výsledky tedy zůstaly v podobě po osmi rozjížďkách. Slavnostní zakončení celého mezinárodního mistrovství české republiky pak za krásného slunného odpoledne potvrdilo konečné pořadí, kdy na prvním místě a mistrem ČR se stala posádka CZE 21 Jiří Hrubý – Roman Houdek, vicemistrem posádka lodi CZE 17 Milan Čáp – Zbyněk Zanker a na třetí místě skončila posádka lodi GER 100 Jan Lechler – Sven Hermenau, čtvrté a páté místo obsadily lodě CZE 11 a CZE 09. Za krásný závod patří opravdu velký dík nejen prvotřídní práci rozhodčích, ale i realizačnímu týmu jachetního oddílu z Nechranic v čele se Solfronkem, stejně jako dobrovolníkům, zajišťujícím blaho závodníků na břehu. Jen tak dále a už se těšíme na další MČR za rok opět na Nechranicích. T. Palkovský a za Promat-team V. Stanke Kdo neběhá není Čech aneb... Ač nemám příliš v oblibě otřepaná a v tomto případě skoro kastující přirovnání, nedá mi to, a v tomto případě je zde použiji. Neboť za posledních pár let u nás došlo k naprostému boomu v aktivitách spojených s běháním. Budiž však za toto „zblbnutí národa“ někdo pochválen. Troufám si tvrdit, že tato šířící se droga má veskrze pozitivní vedlejší účinky, ať už jde o posilování zdraví samotného uživatele této závislosti nebo o pozitivní společenský efekt. Někdy až desítky tisíc nadšenců, řítící se centry metropolí stejně jako horskými vrcholy a údolími, vytvářejí pro masy přihlížejících diváků velmi příjemné zážitky. Kromě samotného závodění s časem, sousedem nebo svým egem, je to ale také závodění, kdo uspořádá, zorganizuje a přiláká něčím výjimečným co největší počet aktivních účastníků, ale i diváků a fanoušků na svou běžeckou akci. Pro zhmotnění tohoto tvrzení – při pohledu na termínovku na jednom „běžeckém“ webu na rok 2015, jsem napočítal úctyhodných 1450 běžeckých akcí, přičemž každá akce nabízí volbu mezi různými délkami tratí. Přes 200 akcí z uvedeného počtu nabízí tratě s délkami 20 a více kilometrů, a ty nejdelší z nich lámou hranici 120 km. To samozřejmě není vzdálenost, kterou si běžně vybírají běžečtí začátečníci. Těm stačí jako překonatelná meta nejrozšířenější 10 kilometrová trasa. A s časem do hodiny v cíli… Onu běho-mánii dobře sledují i výrobci všeho možného co s běháním nějak souvisí. Svou velkou oblibu si poměrně rychle našly běžecké hodinky neboli sporttestery s GPS měřením nejen našich zdolaných kilometrů. Jako další motivaci pak nabízejí tyto digitální měřiče přenos a zviditelnění našeho snažení na různé weby a sdílení naběhaných kilometrů a tras s dalšími „závislými“. A protože Promat se snaží držet krok resp. běh s rychlou závodní dobou, nemohl chybět zástupce v dresu s nepřehlédnutelným promatím modrým logem a červeným plamenem ani na letošních startech (a samozřejmě i cílech) pražských klání s mezinárodní účastí. Březnový půlmaraton, květnový maraton i podvečerní „desítka“ za krásného babího léta zanechal především příjemné vzpomínky, když už ne světové časy ohrožující stupně vítězů afrických borců. Rádi se s Vámi o tyto vzpomínky tímto podělíme a budiž to třeba i pro vás poslední motivační kapkou pro rozšíření běžeckých nadšenců s mottem Kdo neběhá není Čech! za Promat-team J. Ohanka
RkJQdWJsaXNoZXIy MTUxNjE1