Table of Contents Table of Contents
Previous Page  14 / 90 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 14 / 90 Next Page
Page Background

14

Informationen zu Promat

Teoretické základy

Dalším způsobem výroby je napěňování.

Pro vytvoření stabilní pěny se používají

speciální mýdla, saponáty a sulfonáty.

Směs pro přípravu tvarovek se často

připravuje odděleně od pěnové emulze.

Poté jsou pěnová emulze a směs

intenzívně promíchány. Řízeným

procesem míchání lze dosáhnout

požadovanou objemovou hmotnost.

Méně používanou metodou je vhánění

plynu. Materiál, který uvolňuje plyn se

během výroby přidává do směsi. Jako

zplyňující materiál se používá:

prášky kovů nebo karbidů

peroxid vodíku H

2

O

2

dolomit a kyselina sírová

Lehčené žárovzdorné cihly, které se

vyrábějí vmícháním zplyňujících látek

(naftalen), se vyznačují určitými rozdíly

ve svých vlastnostech při srovnání

s ostatními druhy cihel. Tímto způsobem

lze vyrobit cihly s nízkou objemovou

hmotností a vysokou pevností. Velké

množství malých pórů je zárukou nízké

hodnoty tepelné vodivosti.

Tvarování lehčených žárovzdorných cihel

se provádí litím, odstřeďováním nebo

lisováním. Při tvarování litím se do formy

nejdříve vkládá papírový filtr. Za účelem

zvýšení viskozity licí směsi a rychlosti

tuhnutí se může přidat síranové mléko,

sádra nebo cement.

Tvarování odstřeďováním je velmi efektivní

při kontinuální výrobě velkých bloků.

Plastické, polosuché či suché směsi

jsou tvarovány odpovídající metodou

(tažení, hydraulické lisování nebo

mechanické lisování).

Pak jsou nezabroušené cihly vypáleny

v komorové, vozokomorové nebo tune-

lové peci. Vypalovací teplota odpovídá

přibližně klasifikační teplotě. Protože při

sušení a výpalu dojde k poměrně velkému

smrštění, je nutné cihly brousit nebo

řezat, čímž je dosaženo standardních

rozměrů cihel.

Cihly, které mají složitý tvar jsou vyráběny

ručním tvarováním, vibrováním nebo

modelováním.

2.2.2. Vlastnosti a aplikace

Požadavky na lehčené žárovzdorné

cihly jsou rozdílné, někdy dokonce

protikladné:

Na jedné straně

– vysoká izolační schopnost a nízká

objemová hmotnost

na druhé straně

– dostatečná mechanická pevnost

a zároveň dobrá opracovatelnost

a mimo to

– vysoká chemická odolnost v prostředí

různých atmosfér

– a zároveň dobrá odolnost proti

změnám teplot a tepelným šokům

Rozhodujícím kritériem pro chování

lehčených žárovzdorných cihel během

provozu pece je způsob, jakým je pec

provozována. U pecí, které jsou provozo-

vány kontinuálním způsobem, hraje

hmotnost žárovzdorné vyzdívky poměrně

málo důležitou roli ve vztahu k ener-

getické účinnosti. Aby bylo dosaženo

účinnějšího provozování pece, je důležitý

stupeň tepelného zaizolování, proto jsou

preferovány cihly s nízkými hodnotami

tepelné vodivosti.

Základní pravidlo je:

Čím nižší je objemová hmotnost, tím

nižší je tepelná vodivost. Existuje

optimální objemová hmotnost při které

má materiál minimální tepelnou vodivost.

Při zvyšování provozní teploty agregátu je

samozřejmě nutné zvyšovat také objemo-

vou hmotnost materiálu, protože dochází

k výraznému nárůstu sdílení tepla radiací.

Aby bylo možné co nejlépe využít teplotní

rozsah použitých materiálů, je nutné

využít odborné znalosti. Klasifikační

teplota se stanovuje standardními

postupy v laboratoři na polovině cihly

standardní velikosti. Při zahřívání vzorku

ze všech stran nesmí smrštění za 24 h

překročit hodnotu 2 %.

V praxi se díky dlouhodobé výdrži na

vysoké teplotě, statickému zatížení,

vibracím, redukční atmosféře, nebo

výronům plynů začíná počátek smrštění

a měknutí vyskytovat již při teplotě

o 100 až 200 °C nižší než je teplota

klasifikační, která byla stanovena

v laboratoři (graf 2).

Graf 2: Závislost smrštění na čase

při tepelné výdrži u cihel

skupiny ASTM 28

Jestliže dochází k působení chemikálií

ve formě plynů nebo prachu obsažených

v pecní atmosféře, je důležité zvážit

následující body:

Redukční atmosféra v peci vyžaduje

použití cihel s nízkým obsahem oxidů

železa (praskání vlivem vyhořívání uhlí-

ku).

Mělo by být zjištěno, jestli v redukční

atmosféře nedochází k většímu

smrštění, než je běžné.

Alkalické páry a kondenzáty mohou

způsobovat modifikační přeměny

a vznik eutektik (praskání vlivem alkálií).

Cihly pojené CaO jsou citlivé na přehřátí

díky krátkému intervalu slinování.

Síra obsažená v cihlách může napadat

elektrické topné elementy.

Hodnoty tepelné vodivosti uváděné

v katalogu jsou platné pro normální

atmosféru. Při použití inertních plynů

v ochranných atmosférách dochází ke

změně hodnot tepelné vodivosti. Např.

ve vodíkové atmosféře je hodnota

tepelné vodivosti 7x vyšší. Dále se

může měnit hodnota tepelného toku

v důsledku sníženého tlaku v peci.

Ve vakuu se přenos tepla konvekcí

podstatně snižuje.

Mnohem více informativní než klasifikační

teplota či smrštění, jsou výsledky

měření termomechanického chování.

Jde např. o měření odolnosti proti

deformaci v žáru při zatížení.

Čas (h)

Smrštění (%)